Význam zateplení stěn domů

Zda zateplovat a jak je to s ekonomickou stránkou zateplení jako jednoho z nástroje úspor je diskutabilní, především proto, že nevíme, jak se budou zvedat ceny energií, jaká bude inflace a popřípadě jak se budou zvyšovat ceny stavebních prací. V tomto směru máme jedinou jistotu, a sice, že teplo nebude nikdy levnější a tak dnešní zateplení nám v budoucnu ušetří výdaje za teplo. Dá se říci, že zateplování je jednou z nejefektivnějších možností investice do budoucích příjmů. Až totiž budeme odkázáni na důchod či jinak omezený příjem, velmi nás potěší nižší náklady na vytápění.

Zdravotní hledisko

Dodatečné tepelné izolace mají velký význam ze zdravotního hlediska. Kvalitně a komplexně provedené tepelné izolace tím, že zamezí únikům tepla zvýší i povrchovou teplotu vnitřních konstrukcí. Tím odpadne riziko povrchové kondenzace vodní páry, popřípadě riziko zvýšené povrchové vlhkosti, což jsou ty nejnutnější předpoklady pro vznik a růst plísní. Zde je nutné si uvědomit, že i neviditelné plísně které vytvářejí póry, jsou zdraví škodlivé a pro lidi s oslabeným imunitním systémem (zejména děti a starší lidé, ale i lidé, kteří prodělali nějakou závažnější nemoc či u nich probíhá) velmi nebezpečné. Je prokázáno, že lidé trvale žijící v prostředí se zvýšeným množstvím spórů plísní v ovzduší mají sníženou imunitu, děti mají sklon k alergiím, astmatu a dalším chorobám, u starších lidí pak hrozí komplikované průběhy běžných nemocí (nachlazení, angíny…). Dlouhodobý pobyt v prostředí s plísněmi vede k neustálému snižování imunity.

Ochrana konstrukcí domu

Správně provedené dodatečné zateplení domu má význam i jako ochrana domu před poškozením. Zjednodušeně se dá říci, že je to asi jako když starostlivá hospodyňka přehodí přes sedačku potah, který zabrání jejímu poškození.

Význam zateplení je však hlubší. Většina dříve postavených domů má tzv. tepelné mosty, tedy místa, kde je tepelná izolace výrazně oslabena. To je velmi často dáno konstrukcí domu. Bohužel tato místa nejen že způsobují nadměrné úniky tepla, ale je nebezpečí, že v těchto místech bude docházet ke kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce. Tato zkondenzovaná vodní pára pochopitelně v letním období vysychá, ale je otázka, co se v konstrukci děje, když je tam vodní pára zkondenzovaná. V zásadě jsou dvě možnosti. Buď způsobuje problémy a sekundárně napadá konstrukci a nebo konstrukci nevadí. První případ nastává zejména tam, kde je ocel neochráněná proti korozi a nebo dřevo nebo jiný organický materiál, který pak je napaden hnilobou.

První případ je velmi častý u panelových domů, neboť v místě styků panelů má být probetonovaný spoj, kde beton chrání nosnou výztuž. Pokud vlivem  nepořádně prováděné práce nedošlo k řádnému probetonování spoje,  jsou kotvící ocelové výztuže nechráněny a dochází k jejich napadení kondenzací vodní páry s následnou korozí. Je pak pouze otázkou času, kdy dojde k takovému poškození, že tato výztuž přestane plnit svoji funkci a dojde k jejímu porušení se všemi důsledky.

Druhý případ je pak častý u starších domů s dřevěnými trámovými stropy, kde dochází k uhnívání zhlaví (konců) stropních trámů. K tomuto dříve nedocházelo, neboť vlivem lokálního vytápění byl vzduch v místnostech velmi suchý, a tak i přes tepelný most, který tvoří kapsa pro uložení stropního trámu, zde ke kondenzaci vodní páry nedocházelo. To se změnilo se změnou způsobu vytápění či užívání místností.

Dodatečná tepelná izolace o dostatečné tloušťce zastaví kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce a tím dojde k zastavení procesu koroze, u hub na dřevěné konstrukci pak záleží na míře napadení.

Teplotní mikroklima

Člověk vnímá teplotu celým svým tělem a hledá teplotní rovnováhu. Pocit tepla je u každého člověka individuální, někomu je horko dříve, někomu později. Záleží na věku, pohlaví, hmotnosti, fyzické námaze i zvyku. Při nižší pohybové činnosti člověk vyžaduje vyšší teplo. Toto je jeden z důvodů, proč je tak příjemné odpočívat na sluníčku a vyhřívat se v sálavém teple slunce. Obdobně však člověk vnímá teplotu v každém prostředí. Odborně se tomu říká, že záleží na globe teplotě, tedy na součtu teploty vzduchu a průměrné teplotě okolních předmětů. Zde člověk vnímá i nerovnováhu v teplotním poli – není příjemné, když je jedna stěna studená a druhá naopak horká, nebo když je vzduch teplý, ale okolní stěny studené. Zde se projevuje kladný vliv tepelné izolace, která snížením úniků tepla zvýší i povrchovou teplotu stěn. Při vnějších zimních podmínkách dobře provedená tepelná izolace dokáže zvýšit teplotu stěn o 4 až 6 °C.

Vzhled domů

Starší panelové domy mají šedý, betonový, vzhled. Toto prostředí, i když si to neuvědomujeme, formuje zejména mladé obyvatele. Svojí nudností a šedí je provokuje k tomu, aby hledali východiska z tohoto prostředí. Podvědomým způsobem se toho chopili a výsledkem nudy a šedi života jsou barevné a agresivní projevy, například graffiti. Toto podvědomé vzbouření se může být potlačeno citlivou architekturou. Je prokázáno, že panelové domy s novou architektonicky zajímavě podanou fasádou jsou výrazně méně terčem graffiti, než původní neopravené domy.